FEED THE HUNGRY

Feed the Hungry - nadační fond Krmte hladové

                                            

                                              

                                               Krmte hladové

 Boží plán na záchranu hladovějících lidí v posledních časech

V tomto článku bychom se chtěli věnovat problému hladu a chudoby.  V článku jsou publikovány   výňatky z knihy  "The dark hole of  world hunger  and  the   christian  solution" od Lestera Sumralla.

Hlad v minulosti

Hlad není  na  zemi   žádná  novinka,  pronásledoval   i  dávné    civilizace  před mnoha   lety.  První   zmínku o hladomoru můžeme  najít  ve Starém zákoně,  když  Abram opustil  Kanán a   "sestoupil  do Egypta"   (Gen. 12:10). Ve staré Palestině nebyl    hlad ničím vzácným.  Genesis 26:1 nám sděluje: "Byl  pak opět   hlad na zemi, mimo hlad první, kterýž byl za dnů  Abrahamových." Tentokrát však Pán řekl Izákovi, aby  nechodil do Egypta, ale aby zůstal v Kanánu, a zaslíbil mu  požehnání.

 Ve skutečnosti Egypt v Písmu symbolizuje svět, závislost  na nějakých lidských zdrojích a oddělení od Boha (Iz. 31:3).  V duchovním slova smyslu "jít do Egypta" znamená  spoléhat se na někoho nebo na něco jiného, než  je Bůh.    Abrahamův pobyt  v Egyptě byl  provázen problémy.  Musel    se uchýlit  k podvodu a dal  do zástavy svoji manželku, o   které tvrdil, že je jeho sestra (Gen. 20).  Tato věc zarmoutila   Boha a rozčílila krále.  Vše nakonec dobře dopadlo,  ale stálo   to Abrahama,   jeho rodinu a služebníky spoustu nervozity a problémù.

Známější je hlad, který "byl  na tváři vší země" (Gen 41:56) a nastal, když se Josef stal   vládcem Egypta. Bible říká,  že    tento hlad "zpustošil  zemi" a byl  "velmi  velký," (Gen.  41:30 angl.).  Josef o  tomto hladu prorokoval faraonovi při výkladu  jeho snů a řekl mu rovněž, jak se má na něj připravit. Slova,  kterými tento hlad popisoval, dobře ilustrují to, co můžeme  vidět v nejrůznějších koutech země dnes. Tato "hrůza hladu" přivádí lidi do zoufalých podmínek a situací. Vyčerpává a ničí zemi (Gen. 41:30).

Ve skutečnosti   to bylo Josefovo zabezpečení,  které zachránilo  lidi  od většího utrpení.  Byla   to  Josefova moudrost,  která zajistila útěk ze smrti  hladem.  A je to biblický příklad Josefa,  který Bůh použil,  aby mě upozornil na potřebu připravit se na roky utrpení a hladu, které jsou před námi.

Za doby Ruth byl  hladomor. Během hladu se často stěhovali celé rodiny,  jako například Elimelech a jeho žena Noemi z Betléma, kteří odešli do Moábu. Jejich synové si vzali moábské ženy. Když jí synové a manžel  zemřeli,  Noemi  se rozhodla,  že se vrátí  do Judska,  protože slyšela,  že Pán "navštívil  svůj  lid a dal  jemu chléb" (Rut 1:6).

O světovém hladu nemluví   jen Bible,  ale  i   jiné historické prameny.  Můžeme   tedy vidět,  že  to není  nic nového.

Ježíš mluví o hladu

Skutečnost mnoha let utrpení a hladu, o kterých se mluví v Ezechieli, Pláči Jeremiášově, Amosovi a dalších prorocích, zcela nepochybně infiltrovala do společnosti potomků těch, kteří hlad zažili. Takže když o mnoho let později přišel na tuto zemi sám Ježíš Kristus sloužit lidem, zmínil 3,5 roku dlouhé sucho, které zasáhlo celou zemi za dob Eliáše (Luk. 4:25). Tato zmínka měla překvapující vliv na Jeho posluchače (v. 32).

Víme, že Ježíš byl velmi svědomitý v naplňování fyzických potřeb lidí. Dva z Jeho nejúžasnějších zázraků se týkají krmení zástupů - nasycení 5 000 mužů vedle žen a dětí pěti chleby a dvěma rybami  (Jan 6:5-14) a nasycení 4 000 sedmi chleby a několika rybami (Marek 8:19).

Ježíš varoval, že na konci věků zde budou hlady, utrpení, války, zemětřesení a hrozné přírodní katastrofy a předpovídal tak svůj druhý příchod (Mat. 24, Marek 13, Luk. 21:5-38). Moc povolání v tomto důležitém čase je vzít si ponaučení z minulosti a rozhodnout se být pro Boha tím, čím chce, abychom byli.

O  tom,  že hladomor  zdaleka není  historií,  nás přesvědčí  každodenní  zprávy,  zvláště z rozvojových zemí. Hladem dnes  trpí obyvatelé chudých států,  uprchlíci  a lidé na "dně společnosti",  nejstrašnější  však  je,  že nedostatek potravin nemilosrdně končí životy tisíců dětí a mladých lidí.

Smrt nemluvňat a dětí

Odhaduje se, že každou minutu zemře průměrně dvacet čtyři lidí hladem. Osmnáct z nich jsou děti. Skutečný počet musí být mnohem vyšší.

To nejsou jen statistiky.  Jde o nemluvňata,  o děti.  O opravdové malé lidi.  Tyto droboučké oběti  hladu a nemocí z podvýživy nejsou jen obrázkem, který se publikuje v atraktivních časopisech, aby vám zahrál na city. Jsou velmi reálné. To je to, co jsme viděli. To, co naše fotoaparáty a kamery zaznamenaly. Neexistuje žádný příjemný způsob, jak přiblížit trpící tváře hladových.

Ženy a děti, hlavně dívky, jsou vždy první obětí hladu. Přestože se všeobecně mluví o tom, že během jejich prvního roku života umírá více chlapců nežli děvčat,  v mnoha zemích třetího světa je to naopak,  protože chlapcům se dává více jídla než jejich sestrám.

Ženy jsou biologicky utvářeny houževnatěji než muži.  Je to tím,  že příroda chce uchránit jejich lůno pro budoucí  generace.  Sociální  struktura rozvojových zemí   likviduje  jakékoliv zvýhodnění  žen.  Dozvíte-li  se něco o kultuře těchto zemí, pochopíte to. Ženy dělají většinou těžké práce. Viděli jsme to při naší distribuci jídla v Zimbabve ve městě Bínga, Byly to ženy, které braly ty těžké balíky s jídlem a pomocí kladky si je umístily na hlavu a s úsměvem a vděčností odcházely.  Ženy v těchto zemích pracují dvě třetiny času, ale dostávají pouze desetinu vydělané mzdy a vlastní asi setinu majetku rodiny.

Nerovnoprávnosti, které prostupují životy chudých lidí a tvoří hlad, jsou zde zjevné. Je velmi smutné a těžké být· černou ženou nebo dívkou na některých místech této planety.

Když jsme byli v Africe, viděl jsem jednu krásnou malou černou dívku, která byla těhotná. Zjistil jsem, že jí je dvanáct let. Jedno dítě.měla uvázané okolo zad.  Dozvěděl jsem se,  že když mužům zemře manželka,  a hodně z nich umírá v mládí, vyberou si novou ženu z mladých dívek. Dívky jsou také často svými rodiči prodávány.

"Nechte děti přijít ke mně. " Ježíš to řekl. Jak bychom to mohli ignorovat. "Nechte dítek a nebraňte jim jíti  ke mně,  nebo  takových  jest  království  nebeské"  ,   (Matouš  19:14).   Jenom  si   to uvědomte!   I   řekl   svým učedníkům, že mají být jako malé děti (Mat.18:3). Dvakrát v krátkém čase. Ježíš bral tyto děti na svá prsa a jejich vzácnost  potvrzoval  slovem  i  skutkem.  "Do království  nevstoupíme,"  říkal,  "dokud nepřijmeme  ty nádherné atributy malých dětí."

Stvořitel je zná. Milióny dětí zemřely na následky hladu a špatné výživy.  My jsme je jménem neznali, ale každé z nich znal jejich Stvořitel. Byly Mu vzácné.

Bible   často  mluví   o   dětech.  Od   první   stránky   do   poslední   se   slovo   "dítě"   a   "děti"   vyskytuje   téměř dvatisícekrát.  Biblické děti  byli  opravdoví  chlapci  a dívky  jako ti,  co o jsou dnes na světě.  Příběhy plné lítosti, zneuctění a utrpení nevinných dětí se objevují na stránkách Bible. Můžeme např. číst o bezbožném králi  Achasovi  ve 2.  Královské 16:3:   "Nýbrž chodil  po cestě králů  Izraelských,  nadto  i  syna   svého dal provésti   skrze   oheň   vedle   ohavností   pohanských,   kteréž   byl  Hospodin   vyplénil   před   obličejem  synů Izraelských."

O dalších neštěstích páchaných na dětech mluví proroci Ozeáš a Amos.  Čteme o utrpení Izraelského lidu včetně dětí a o Boží odpovědi na ně. Víme, že Bůh nedovolil Agar, služce Sáry, zahynout na poušti hladem nebo žízní (Gen.16). Bůh viděl v matčině lůně to nenarozené dítě a zasáhl svým milosrdenstvím.

S hrůzou se z historických pramenů dozvídáme o pohanských časech a společnostech, kde život nemocného nebo deformovaného dítěte nebyl hoden ochrany. Nemocné děti byly odhazovány jako nehodné zachování.

Bylo to křesťanství, které přineslo změnu v postoji k dětem. Zbožní dospělí adoptovali nechtěné, nemocné děti.  Začaly pracovat  křesťanské nemocnice  a ostatní   instituce,  kde  tito postižení  mohli  přijmout   lásku, pomoc a naději. Ať je příčina smrti jakákoliv, Bůh se hněvá vždy, když oběťmi jsou děti.

Podvýživa

Jedním z důsledků hladu  je podvýživa a snížená obranyschopnost  organismu zapříčiněná podvýživou  je primární   příčinou   smrti   těch,   kteří   nemají   dostatek   jídla.  To   není   tak   těžké   pochopit.  Když   je   hlad   a zredukuje   se   příjem  jídla,   snižuje   se   obranyschopnost   těla.   Podvýživa   je   často   spojena   s   chudobou   a nedostačující lékařskou péčí.

Chudoba

Ať je důvod jakýkoliv,  příčinou každého hladomoru je chudoba.  Bible o ní má co říci.  Více než cokoliv jiného to odhaluje fakt, že jsme necitelní k prosbám chudých. Neposlouchali jsme biblické instrukce o péči o potřebné a hladové. Ježíš sám řekl, že chudí budou vždy s námi (Mat. 26:11, Dan 12:38). Evangelia ukazují Ježíšovu lásku a zájem o chudé, kamkoli šel.

Na mnoha místech Starého i Nového zákona je nám připomínána potřeba starat se o chudé. Učedníci zjevně nikdy nezapomněli, co jim Ježíš řekl o péči o chudé (Ga1.2:1O). Pavel se staral o lidi, kteří byli v nouzi, dělal na ně sbírky.  On se s nimi  ztotožňoval,  protože věděl, jaké to je mít hlad a být bez domova,  chudě oblečen.   Jakub,  vedoucí   jeruzalémské   církve,  ve   své  novozákonní   epištole  věnuje  mnoho  místa  péči  o potřebné (Gal. I 2:2-13). Bible v Jakubovi 2:14-17 říká: "Co prospěje, bratři moji, praví-li kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti? A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany živnosti vezdejší. Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji, shřejte se, a najezte se, avšak nedali byste jim potřeby tělesné, což to platí? "

Ve Starém zákoně David na mnoha místech naříká nad údělem chudých (Žalm 12, 37, 9).

Přísloví mluví o chudých s velikým soucitem.  Šalomoun říká, že chudý může být mnohem moudřejší než bohatý (Př. 28:11).

"Lepší je chudý, který chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli je bohatý" (Př. 28:6).

"Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, který je blázen" (Př. 19:1).

"Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a on za dobrodiní jeho odplatí jemu" (Př. 19:17).

"Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění" (Př. 29:7).

 V Lukášově evangeliu je příběh, který dle mého názoru jasně ukazuje nezbytnost zabývat se tím,  čím se zabývá váš Otec. Je to příběh o bohatém muži a o Lazarovi, chudém, nemocném žebráku. Lazar zaživa prosil o drobty pro své umírající tělo. Boháč, který žil luxusně zde na zemi, prosil v pekle o kapku vody  (Luk.  16:21-31).  Zatímco my si  užíváme své vyvážené stravy,   libujeme si  v dobrém  jídle a nadbytku, více než 35 tisíc lidí umře hladem. Soucit může zastavit světový hlad. Boháč neměl žádný soucit k Lazarovi.  Modlím  se,   aby  žádný bohatý křesťan,  který  čte  tyto   řádky,  nezavřel   své   srdce  před hladem hladových ze třetího světa.

 Řešení

Jak by ses cítil, kdyby Prahu postihlo zemětřesení a 35 tisíc lidí by zahynulo za jeden den? Kdyby nějaký virus napadl  Brno a  týden po týdnu zabíjel  18 dětí  za minutu? Kdyby explodovala atomová bomba a 13 miliónů lidí by zabila a miliardy dalších by byly těžce zraněny? Reagoval bys na to nějak? Co bys dělal?

Jsou to hrozné představy a my se modlíme,  aby se nikdy neuskutečnily.  Ale existence světového hladu je více než alarmující. Pár čísel: 1 miliarda lidí je chronicky podvýživena, 13-18 miliónů umírá každý rok, 35 000 lidí denně, 24 za minutu, 18 z nich jsou děti.

Vážnost situace si již mnoho lidí uvědomuje. Bůh ke mně mluvil v listopadu 1987, když jsem vedl skupinu lidí  na cestě po  Izraeli.  Jednou v noci   jsem se v Jeruzalémě  nenadále probudil  v 23:50,   tzn.  asi  po 50 minutách spánku. Bůh mi řekl: "Poslouchej Mě. Dej najíst uprchlíkům, kteří potřebují pomoc. Mám s nimi soucit.

Amerika má dost jídla. Kup ho a dej ho hladovým. Použij sklad a kupuj stále jídlo, dokud ho nebude dost a nepošleš ho hladovým. " Pán mi řekl: "Jsi ochotný začít celosvětový program na krmení hladových, když tě finančně požehnám? Jídlo budeš dodávat skrze pastory a církve. Chci, abys nakrmil Můj hladový lid po celé zemi. Nenech Můj lid zemřít hlady." Po pěti hodinách naslouchání Bohu jsem odpověděl: "Ano, jsem ochotný ... "

Úkol pastorů

Když mi Pán dal tuto vizi, řekl mi,  že to bude specifický program pro poslední dny.  Vyzvali jsme 10 000 pastorù,   aby   se   postavili   proti   světovému   hladu.   Pán  mi   ukázal,   že   tito   pastoři   povedou   církev   k odpovědnosti   za  historický úkol  krmit  hladové   a   "nést  utiskovaným  svobodu"   (Luk.  4:18).  Odpověděli pastoři z celého světa, další se přidávají. Když přijíždíme do země, jednáme s vládou a ta nám garantuje, že jídlo budeme moci předat pastorům.

Náš program má tři části:

1. Krmíme hladové.

2. Posilujeme církve pastorskými semináři.

3. Děláme evangelizace s modlitbami za nemocné.

Pán mi řekl, že nikdy nesmíme použít pouze jednu část, ale naše služba musí mít trojnásobný efekt, který zajišťuje sílu a vítězství.

Co můžeš dělat ty?

Když distribuujeme jídlo, říkáme místním pastorům: "Reprezentujeme zde mnoho stovek křesťanů z celého světa.  Toto jídlo není od bohatých lidí,  je od lidí,  kteří vás chtějí milovat,  tak jak nám Ježíš řekl.  Máme hluboký soucit s těmi, kteří trpí. Přicházíme v Ježíšově jménu - On přišel z nebe, aby nás požehnal, a my jsme zde, abychom vás také požehnali.Jednou můžeme žít společně s Ježíšem v nebi: Tam nebude žádný rozdíl v barvě našich tváří. Nebude už žádný hlad a nemoc ...!"

Pomoz bojovat proti hladu a Bůh ti nezůstane nic dlužen!





RUBRIKY
ZASÍLÁNÍ NOVINEK

Přeji si dostávat informace o novinkách na vašem serveru na níže uvedenou e-mailovou adresu:  ANO NE

jméno:

e-mail:

jazyk:      CZ SK

KONTAKT