Novinky

Novinky
Perfektně to vyšlo

30. srpna 2018

image

Zajímavou zprávu vyvěsila na svém FB profilu Kendra Lange Doutt, Američanka působící jako misionářka v Nikaragui. Mimo jiné koordinuje potravinovou pomoc Feet The Hungry v Nikaragui pro asi patnáct tisíc dětí. Využívá k tomu rozsáhlou a skvěle organizovanou síť malých distribučních center. Díky ní se jídlo dostává do dětských bříšek i v nejzapadlejších koutech nikaragujské džungle, v chudinských čtvrtích, kde církve dávají oběd dětem na ulici, v církvích blízko smetišť, kde se děti živí přebíráním odpadků. A to vše i navzdory nedávným nepokojům v Nikaragui.

„Minulý týden jsme měli příležitost posloužit dětem v našem potravinovém programu pro mladé. Vždycky mě naplní nadšením, když ty mladé vidím. Zastavili jsme se na návštěvu u naší kamarádky Esperanzy, která je už skoro třicet let vdova a vzala si do svého prostého domova pět sirotků. Neměla žádnou práci, ani rodinu, ale přesto poskytla přístřeší a lásku opuštěným dětem. Denně posílá děti pro teplý oběd, který dětem vaří v našem potravinovém centru, ale ona sama pro sebe těžko shání jídlo a většinou trpí hlady. Když jsme vstoupili do jejího domu, rozplakala se a děkovala nebeskému otci, že vyslyšel její modlitbu. Objaly jsme se a ona mi vyprávěla, jak minulou noc se v posteli modlila, aby nás přivedl. Nejedla už dva dny a byla velmi zesláblá. Péče o děti pro ni byla stále namáhavější, přesto nepřestala vykonávat běžné domácí práce a starala se o děti. Je to krásná duše a miluje Boha z celého srdce. Její víra mne v mnohém inspiruje. V roce 2012 jsme ji seznámili s Ježíšem a nyní, o šest let později si ji Bůh použil ke službě mně. Jak jsem se rozhlížela po jediné místnosti jejího domova, všimla jsem si, že tam nemá vůbec nic k jídlu, dokonce ani vodu a ani zrnko soli. Zeptala jsem se, kam ukládá rýži a jeden z jejích chlapců přinesl velkou pánev. Byla úplně prázdná. Ani zrnko rýže na dně nezůstalo. Chvíli jsme si povídaly o dětech a pak jsme vyrazili do obchodu na rohu nakoupit rýži. Díky našemu kamarádovi Edinboro Chi Alpha jsme měli peníze právě pro takovouto naléhavou výpomoc. Chtěli jsme koupit tolik rýže, abychom naplnili její pánev.

V obchodě na rohu měli šest různých balení rýže. Požádala jsem dva z našich studentů, Raula a Josefa, aby odhadli, kolik rýže máme koupit. Nikdo z nás si nebyl jistý. Dohadovali se a já jen myslela na to, že chci, aby byla pánev plná až do vrchu. Nakonec jsem ukázala na největší pytel rýže a doufala jsem, že to bude přesně. Prodavač pytel zvážil a řekl, že ještě půl kila přidá, aby váhu zarovnal. Nezdálo se mi to. Měla jsem dojem, že takhle je to přesně dost. Vrátili jsme se do Esperanzina domu a začali jsme sypat rýži do pánve. Chvíli to vypadalo, že se do pánve všechna nevejde, ale když z pytle vypadlo poslední zrníčko rýže, byla přesně plná po okraj. Kdybychom si nechali přidat ještě to půl kilo, rýže by se do pánve nevešla. Takhle to bylo úplně přesně.

Byli jsme překvapení, jak se Bůh stará i o takové detaily. Zdálo se nám to jako osobní Boží požehnání pro jeho dceru. Napadl mě verš z Lukášova evangelia: „Jakou cenu má vrabec na vašem trhu? Pár haléřů. Vidíte, a ani na jednoho z nich Bůh nezapomene. Jak by tedy mohl zapomenout na vás? On ví i to, kolik máte vlasů na hlavě. Proto se nebojte, vás si Bůh váží daleko víc, než mnoha vrabců dohromady.“

Pak jsme se všichni společně modlili a děkovali Bohu za jeho zaopatření. Když jsme se modlili, slyšela jsem, jak má sladká přítelkyně pláče. Ztichla jsem a naslouchala její modlitbě. Vzlykala a mluvila: „Děkuji ti, Otče, že jsi mě slyšel. Děkuji ti, že jsi mi odpověděl. Vždycky zařídíš, že to perfektně vyjde.“ Rozplakala jsem se taky. Já jsem nikdy neměla hlad a nikdy jsem se nestarala o pět sirotků bez podpory a bez prostředků. Umíte si to představit? Já ne. Bůh vybral mne, mé přátele i vás, kdo přispíváte na pomoc hladovějícím, abychom spolu byli odpovědí na její prosby. A perfektně to vyšlo.“

 

 

Kendra

 

 

štítky
Zpět nahoruZpět nahoru